Fontes Nissae XIV, 2013, č. 2
Rok 2013 byl druhým rokem rozšířené spolupráce osmi regionálních subjektů na vydávání recenzovaného periodika Fontes Nissae – Prameny Nisy, od roku 2012 s podtitulem Historie–Památky–Umění. Společným úsilím se podařilo dokončit XIV. ročník 2013, za nímž stojí vytrvalá přízeň regionálních archivů pod hlavičkou SOA Litoměřice, Krajské vědecké knihovny v Liberci, Technické univerzity v Liberci, Libereckého kraje, Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci, Oblastní galerie v Liberci, Severočeského muzea a Městského muzea v Železném Brodě.
Aktuální číslo Fontes Nissae 2013/2 přináší tentokrát o něco méně recenzovaných příspěvků, ale o to zajímavější nabídku zpráv a recenzí aktuálních domácích i zahraničních publikací s vazbou na oblast pramenů Nisy. Přímo do srdce meziválečného Liberce míří text Jaroslava Zemana věnovaný každodenní realitě tehdejšího automobilismu a dnes již téměř zapomenutému světu mýtnic. Obraz německočeského výtvarného umění první republiky by byl nemyslitelný bez děl raspenavských malířů Wenzela Franze Jägera a Karla Deckera, jehož neznámý obraz s pohledem ze strání Jizerských hor do údolí Smědé z depozitáře Národního památkového ústavu jsme vybrali na obálku. Okolnostem působení Národní kulturní komise na Frýdlantsku a Liberecku, jejíž činnost položila základ dnešním sbírkám německy hovořících umělců ve fondech NPÚ, se věnuje text Ivo Habána. Minimálně známou kapitolu ruských náletů na Liberec a okolí v posledních dnech druhé světové války otevírá na základě studia ruských archivů letecký historik Michal Plavec z Národního technického muzea.
Jedním z fenoménů regionu je bezesporu lidová architektura, jejímž výzkumem se systematicky zabývá kolektiv specialistů na NPÚ. Dílčím výstupem probíhajícího výzkumu je materiál Miroslava Kolky, Terezy Konvalinkové a Martina Ouhrabky, zaměřený na plošný průzkum vesnických sídel. Historie však propojuje také širší region, který se Fontes Nissae vytrvale snaží reflektovat. Proto přinášíme studii Piotra Pałyse věnovanou historii českého Národního výboru v Žitavě. Je publikována v polštině s českým resumé.
Po šedesáti letech rezignovala pod tlakem okolností Oblastní galerie v Liberci na své genius loci a stěhuje se do Lázní. Zprávu z instituce proto věnujeme rekapitulaci dávné i velmi čerstvé minulosti OGL. Mezi reflexemi aktuální literatury doporučujeme zejména do češtiny přeloženou recenzi zásadní zahraniční publikace amerického profesora Ray M. Douglase věnované problematice odsunu, kterou našemu periodiku poskytl Michael Portmann, švýcarský historik působící v historické komisi rakouské akademie věd.
