Gustav Ginzel se stal proslulým díky své, zřejmě úmyslně pěstované image, podivína, prosťáčka a tak trochu blázna. Jaký ale ve skutečnosti byl obyvatel světoznámého Hnojového domu? Na to snaží odpovědět kniha publicisty a spisovatele Jana Šebelky.
Gustav Ginzel se stal fenoménem, který zdaleka přesáhl význam i prostor Jizerských hor. Od šedesátých do osmdesátých let se zúčastnil několika horolezeckých a přírodovědných expedicí. Mimo jiné na Cotopaxi, nebo Expedice Sahara, která pátrala po saharských krokodýlech. Na Gustava v knize vzpomínají známí spisovatelé (Miloslav Nevrlý, Miloš Zapletal, Jaromír Štětina), geologové (Miroslav Krůta Mydlík), vědci (Jiří Haleš), cestovatelé (František Sláma, Petr Tischer, Mnislav Zelený Atapana), faráři (Heinz Eggert, Aleš Jaluška) a další osobnosti. Několik příspěvků se týká Gustavova procesu, v němž byl v roce 1982 obviněn z několika trestných činů. Například hanobení republiky, nebo týrání zvířat (údajně měl chovat koně uvnitř domu).
